Práce s tělem je založena na předpokladu, že čím více dovede člověk uvolnit svou tělesnou energii, tím více je „živ“ – v pohybech, citech i myšlení.
(Kratochvíl S., Základy psychoterapie, Portál, 1997)
V důsledku postupující civilizace ubývá přirozeného pohybu. Omezení svalové práce je příčinou únavy, některých emočních, mentálních i sociálních potíží. Omezení přirozeného pohybu, a tím i dýchání, je příčinou úzkosti a stresu.
Při cvičení na trampolíně dochází ke zlepšování kardiovaskulární činnosti a výrazné oxygenaci mozku. Relaxací na trampolíně se odstraňuje napětí a křečovitost, navozuje se pocit slastného prožitku.
Podpůrně stimulační efekt pohupující se plachty trampolíny má velký antistresový účinek (trankvilizační efekt).
Tramporelaxace je vhodná i pro handicapované jedince s přihlédnutím k jejich aktuálnímu zdravotnímu stavu, typu postižení a po stanovení odpovídající speciálně pedagogické diagnózy a strategie tramporelaxace.
Trampoterapie je velmi efektivní zejména u dětí s DMO, s autistickým spektrem i Downovým syndromem. Rozvoj pohybových dovedností se zaměřením na posilování posturálního svalstva je patrný zejména v získávání přirozených pohybových vzorců reflexní lokomoce – reflexní plazení, lezení, otáčení… Nejrůznější druhy fyzikální terapie jako jsou např. klasické masáže, reflexní nebo speciální pohybová terapie lze s úspěchem praktikovat právě na kruhové trampolíně.
Trampoterapie je programově vedené speciální cvičení, které přináší nový rozměr v kvalitě života jedince.